|
Vitamíny jsou životně důležité látky, které v lidském organismu hrají významnou roli. Je třeba dbát nejen na to, abychom jich měli dostatek, ale
i na to, aby byly ve vzájemném vyváženém poměru. Naše tělo totiž neohrožuje jenom jejich nedostatek (ten se projevuje např. zvýšenou únavou, nechutenstvím, předčasným stárnutím, v krajním případě to může vést
až k nádorovým onemocněním a arteroskleróze), ale i přebytek některých vitamínů (např. vitamínu A, jenž u dětí může způsobovat vývojové vady).
Hlavním zdrojem vitamínů je potrava, proto bychom se měli v hojné míře stravovat takovými potravinami, které jsou na vitamíny bohaté - např. ovoce
a zelenina. Při dlouhodobé fyzické zátěži nebo v zimním období, kdy většinou nemáme přístup k čerstvému a chemicky neošetřenému ovoci a zelenině, se doporučuje čerpat vitamíny pomocí vitamínových preparátů.
Co vitamíny ve stravě ničí?
- průmyslové tepelné zpracování, konzervace, přidání barviv a dochucovadel
- stravování ve spěchu (nedostatečné rozžvýkání v ústech)
- vaření, smažení (čím déle trvá, tím více se vitamíny ztrácejí)
Dělení vitamínů a jejich charakteristika
1. Vitamíny rozpustné v tucích
Vyznačují se dlouhodobým uložením v organismu, které se pohybuje v rozmezí několika týdnů až měsíců.
A - zdrojem jsou živočišné produkty (např. játra, žloutek, mléčné produkty,
tuk z mořských ryb atd.). Ovlivňuje tělesný vývoj a zrak.
D - zdrojem jsou především mořské ryby. Zajišťuje minerální výživu kostí
a zubů.
E - zdrojem jsou rostlinné oleje, oříšky, semínka a obilniny. Má vlastnosti
antioxidantu, který zvyšuje imunitu a předchází kardiovaskulárním
a nádorovým onemocněním.
K - zdrojem je hlavně listnatá zelenina. Významnou měrou se podílí
na srážlivosti krve.
2. Vitamíny rozpustné ve vodě
Musíme je průběžně doplňovat, neboť jejich přebytek se vylučuje močí.
C - zdrojem je ovoce a zelenina. Je to antioxidant podporující imunitu a tvorbu
kolagenu.
skupina B - zdrojem jsou pivovarské kvasnice, neloupaná rýže, vnitřnosti atd.
B1 přeměňuje glukózu na energii. B2 zajišťuje správnou funkci
sliznic a kůže. B6 léčí nervová a revmatická onemocnění. B12 se
podílí na tvorbě krevních tělísek. Biotin je důležitý při metabolismu
živin. Niacin snižuje cholesterol v krvi. Kyselina pantothenová
léčí kožní záněty a podráždění. Kyselina listová má značný vliv
na vyvíjející se nervový systém u plodu.
Minerály jsou nepostradatelnou součástí našeho organismu. Tělo si je však nedokáže samo vytvořit, proto je na nás, abychom ho zásobovali dostatečným množstvím těchto minerálních látek.
Minerální látky rozlišujeme dle množství, které naše tělo potřebuje na dvě skupiny - na minerály a stopové prvky. První skupina obsahuje vápník, fosfor, draslík, hořčík, chlór a sodík. Denní dávka těchto minerálů by se měla pohybovat v řádech stovek miligramů. Do skupiny stopových prvků patří např. železo, zinek, jód, selen, fluór, molybdén a další. Těchto látek bychom měli denně spotřebovat několik mikrogramů až miligramů.
Účinnost minerálních látek:
- zpomalují a preventivně působí při aterosklerotických změnách na cévách
(např. usazování škodlivých látek, snižování pružnosti cév atd.)
- podporují látkovou výměnu
- snižují hladinu cholesterolu v krvi
Popis jednotlivých minerálů a projevy při jejich nedostatku:
Vápník
Patří k nejrozšířenějším minerálům v těle, protože je základním stavebním kamenem při tvorbě kostí a zubů. Získáme ho hlavně z mléka a mléčných výrobků, ovoce, ořechů, ryb (např. sardinek, lososa atd.), luštěnin atd.
Trvalý nedostatek vápníku se projeví paradentózou (vypadáváním zubů)
a osteoporózou (řídnutím kostí).
Fosfor
Je přítomen v každé buňce našeho těla. Podporuje látkovou výměnu, správnou srdeční činnost a fungování ledvin. Zdrojem je např. drůbeží a rybí maso, obilniny, vejce atd.
Jeho nedostatek má za následek křivici a špatnou funkci ledvin.
Draslík
Tento minerál podporuje funkci enzymů a ovlivňuje hospodaření s tekutinami. Nachází se především v ovoci a zelenině, luštěninách, ořechách, slunečnicových semínkách atd.
Nedostatečný přísun způsobuje otoky, poruchu trávení a srdečního rytmu.
Hořčík
Má nezastupitelnou úlohu, neboť ovlivňuje celou řadu probíhajících procesů v organismu (např. oběhový systém, srážení krve atd.). Obsahují ho např. luštěniny, ořechy, sýry, mandle atd.
Jeho nedostatek způsobuje nervozitu, únavnost, nespavost atd.
Chlór
Napomáhá odstraňovat škodlivé látky a také je součástí žaludeční kyseliny. Jeho hlavním zdrojem je sůl.
Při nedostatku chlóru dochází ke zvracení, vypadávání vlasů atd.
Sodík
Reguluje příjem a výdej tekutin, čímž předchází např. vzniku úpalu. Nalezneme ho v soli, zelenině, houbách atd.
Nedostatek se projevuje žízní, únavou, ztrátou chuti atd.
|
