Únava a deprese

S pojmy únava a deprese se nejčastěji setkáváme v podzimním a zimním období. Pokud se k nám nedostává dostatečné množství slunečních paprsků, vidíme z okna pošmourné počasí, stromy bez listí, brzy se stmívá atd., tak nám to na náladě jistě nepřidá a navíc se cítíme naprosto bez energie. Na některé osoby deprese nejvíce dopadají paradoxně v čase vánočním, kdy by se všichni měli radovat a užívat si domácí pohodu.

Co tedy pojmy únava a deprese znamenají, jaké jsou nejčastější příčiny jejich vzniku a co dělat, když nás přepadnou?

Únava

Únavu bychom mohli definovat jako ztrátu energie, která vede k celkovému pocitu vyčerpání organismu. Pokud pomineme únavu vznikající na základě zdravotního onemocnění (např. chudokrevnost, chronický únavový syndrom, snížená imunita, porucha štítné žlázy atd.), tak tento stav vzniká většinou díky nesprávné životosprávě, přepracovanosti, stresové fyzické či psychické zátěži atd.

V případě, že pociťujeme nedostatek energie, je třeba se zaměřit na řadu aktivit, které dokáží náš organismus správně "nakopnout". V žádném případě nebude tím správným řešením zvýšená konzumace nápojů s vysokým obsahem kofeinu nebo potravin s nadměrnou energetickou hodnotou. Naopak únavu nejvíce zahání správně vybraná pohybová aktivita (stačí i delší procházka se psem), jídelníček nabitý ovocem a zeleninou (obsahují vitamíny a minerály, které přeměňují tuky a sacharidy na energii) a dostatek spánku (min. 8 hodin a doporučuje se též 20 min. poledního spánku).

Deprese

Deprese bývá často charakterizována jako beznaděj či ztráta smyslu života. Jejími nejčastějšími průvodními příznaky jsou sklíčenost, úzkostné stavy, plačtivost, podrážděnost, ztráta zájmů, pocity méněcennosti a osobní neschopnosti, zvýšená únavnost atd.

Deprese nás přepadá převážně po nějaké klíčové události, jako je např. úmrtí blízkého člověka, rozvod, ztráta zaměstnání atd.

Pokud trpíme lehčí formou deprese, vhodným antidepresivem je opět jako v případě únavy pohyb (nejlépe kolektivní sport s partou přátel) a nebo nějaká kreativní aktivita (např. keramika, malování atd.). Dále se vyvarujeme kouření, pití alkoholu (hrozí riziko vzniku závislosti) nebo dokonce požívání psychotropních látek.

Pokud deprese postoupí do závažnějšího stádia (objevují se sebevražedné sklony), pak je nejvhodnějším řešením vyhledání odborné lékařské pomoci.